Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co se u nás děje...

28. 1. 2011

Tááákže, všem návštěvníkům stránek se omlouvám za dlouhodobou neaktualizaci, ale nečekala jsem, že mateřství zabere tolik času.....:-)))

Ráda bych v kostce shrnula podzimní události roku 2010.

Celý podzim byl u nás ve znamení loveckých akcí, září a říjen jsme strávili víkend co víkend na kachních tazích, byly to spíše komorní akce o maximálně 5 střelcích a maximálně 3 psech, vždy se účastnil Gar s Foxem a občas i kolega ze sdružení s maďarkou.

Ne vždy jsem měla hlídání pro Zuzanku, takže občas vyrazil Jindra sám a samozřejmě, Fox se neválel doma, ale půjčila jsem ho páníčkovi, protože bez Foxe by si pánové občas neporadili, Fox je jediným psem, který je schopen přinést kachnu z hladiny, aniž by tušil nebo viděl, že kachna padla na hladinu. Takto se předvedl hned na prvním tahu, kdy za husné mlhy byly střeleny dvě kachny, o kterých jsem nevěděla ani já, stáli jsme na druhém konci rybníka, když pro nás přišel kolega, že je potřeba přinést kachny z vody. Jindra tedy zůstal na svém stanovišti a já jsem vyrazila na druhý konec rybníka s Foxem. Kachny jsem sama na hladině neviděla, bylo mi tedy jasné, že jsou daleko od břehu, kolegova maďarka se točila na místě, odmítla plavat dál na hladinu, takže si jí přivolal a já naopak poslala Foxe do vody, nemusela jsem ho dvakrát pobízet, vodu on miluje za každého počasí, poslala jsem ho vpřed, kde údajně měly kachny být a opravdu, za nedlouho si to Fox plaval ke mě s kačenou v mordě, krásně předal a já ho poslala zpět do vody pro druhou kachnu, kterou po pár minutách hledání opět krásně přinesl, upřímně, byla jsem na toho svého zrzavce pyšná.....:-)))

Na jiném tahu, na kterém jsem nebyla, Fox a Gar šťourali v rákosí a Fox Jindrovi přinesl postřelenou kachnu z předchozího týdne, ten pes je fáááákt dobrej....:-))))

Takových krásných zážitků nám kluci opravdu připravili hodně.....

A než jsme se nadáli, byl tady listopad a tedy počátek honů na zajíce a na bažanty, Jindra s Garem se účastnili celkem 6ti honů na droubnou a to ve svém domácím sdružení a já s Foxem dvou honů v Jindrovo sdružení a jednoho honu, jak jinak, než v Radonicích.

V našem domácím družení se, bohužel, střílejí vypouštění bažanti, pro kluky to byla nová zkušenost, ale nenechali se zaskočit a nosili a nosili, po každé leči jsem měla problém odnést bažanty na stanoviště, kolik jich bylo, řemínky mi nikdy nestačily....I zde si kluci vysloužili vždy pochvalu za neúnavnou práci a z jaké dálky nosí aporty.....:-)))

A protože v našem kraji je problém s množstvím černé zvěře, vždy se šlo pár lečí jen na černou.....při jedné takové jsem se dostala do infarktové situace, prasat se bojím, přiznávám....šli jsme v řadě kukuřicí, na pravé i po levé straně jsem měla střelce cca 5 metrů od sebe, Foxe jsem nechávala hledat nakrátko před sebou, když tu, slyším chrochtání, střelci vedle sebe jsem doslova málem skočila na záda, jak jsem se lekla s výkřikem "prasata", Pavel, onen střelec se se mnou vrátil na místo a Fox prasata zvědl a hnal na střelce na předstupu......jedno z nich bylo zdárně uloveno.......tímto se mi jen potvrdila Foxova práce na černé zvěři.....

Další zážitek, nepříjemný, zažil Jindra s Garem, když šli zakrmovat do revíru, Gar vběhl do houštiny, najednou nářek a běžel zpět k Jindrovi, Gar měl na žebrech ošklivou tržnou ránu od kňoura samotáře, samozřejmě, ihned se jelo k veterináři, který Garovi ránu zašil a následovala cca 3týdenní rekonvalescence, protože se Garovi dělaly ošklivé otoky......

A právě v době Garovo rekonvalescence se udál další nádherný lovecký zážitek, u kterého jsem bohužel nemohla být přítomna. Byl večer, půl desáté, když Jindrovi zvonil telefon, byl to kolega se sdružení, že prý střílel na dvě prasata, jedno zůstalo ležet v ohni, avšak druhé zaběhlo postřelené do kukuřice. Jindra se mě ptal, zda mu půjčím Foxe na dosled, no samozřejmě, že ano, dala jsem Jindrovi instrukce, jak psa Foxe navést na nástřel, že ho má na nástřelu zadaunovat, nasadit až na nástřelu barvářský řemen a nechat ho nástřel řádně "vyšetřit", pak s povelem ukaž prasátko nebo srnečka ho nechat dělat svou práci. Když dorazili na místo, Jindra postupoval, tak jak jsem mu řekla a nechal se Foxem vést kukuřicí......po cca 200 metrech se ono postřelené prase zvedlo, ale nemohlo utíkat, bylo střelené na zadek, byl to lončák, ne moc velký, Jindra Foxovi povolil řemen a Fox prase držel na místě, poté ho kolega stáhl a Jindra mohl prasátku ukončit trápení a dostřelil ho.....pak následovalo předání úlomku, poslední hryz - žír mohlo se vyrazit zpět k autům, jenže......kluci v kukuřici trochu zabloudili a co se stalo, Jindra zakopl o zhaslé prase, takže kolega nestřelil dvě, ale tři prasata......:-))) Samozřejmě, jak jinak, Foxova práce nadchla a mě jen moc mrzí, že jsem u toho nemohla být....

Ale abych na Foxe nepěla jen chválu, v Radonicích, kde nás znají jako super pracanty a proto si nás tam každoročně zvou, tam mě Fox neskutečně nasr.......já vím, že to je více méně má chyba, neměla jsem na Foxe před sezónou tolik času jako dřív.....ale stejně.....Při první leči, kolega vedle mě střelil zajíce a Fox mi jej v pohodě přinesl, za chvíli kolega střílel po dalším zajícovi, který utíkal z kola ven a zdál se nezraněn, ale kolega na mě zavolal, ať pustím psa, že zajíc má v kožichu, pustila jsem tedy Foxe a Fox po docela těžké honičce, jen lehce postřeleného zajíce zadávil a přinesl, vyloužil si od hostů pochvalu.....a bohužel, to byla poslední pochvala ode mě ten den, v dalších lečích Fox proháněl zajíce, což nikdy nedělal, vždy měl klidy perfektní, zkrátka, byl jak vyměněný......prostě byl evidentně nevyběhaný a choval se jak pako.......ale jak jsem řekla, vím, že chyba je na mé straně, takže dneska už se na Foxe nezlobím, protože na jiných honech mi dělal jen a jen radost......

Čas letí neúprosně rychle, sezona honů skončila a máme tady rok 2011.

Zuzance je již půl roku, je to neskutečná usměvavá čipera, Fox má o nějakou tu šedinu víc a Gar, nezdá se, že by pobral více rozumu....:-)))

O plánech na rok 2011 se mi moc psát nechce, moc jich není, necháme vše osudu. S Foxem se asi již žádných zkoušek neúčastním, na místo toho bych si ráda vzala nějakého pejska na výcvik či udělala mini výcvikový kroužek pro dva tři lidi se psíkama, které bych učila, jak se psem pracovat.......

No a Gar, snad letos, konečně, udělá VZ, doufám tedy, záleží to na páníčkovi a ne na mě, ale já je k tomu dokopu, budu se aspoň snažit.....:-))

Lovecká rodinka

p9180075.jpg

p9180076.jpg

p9180078.jpg

 

 

Tááákže, všem návštěvníkům stránek se omlouvám za dlouhodobou neaktualizaci, ale nečekala jsem, že mateřství zabere tolik času.....:-)))

Ráda bych v kostce shrnula podzimní události roku 2010.

Celý podzim byl u nás ve znamení loveckých akcí, září a říjen jsme strávili víkend co víkend na kachních tazích, byly to spíše komorní akce o maximálně 5 střelcích a maximálně 3 psech, vždy se účastnil Gar s Foxem a občas i kolega ze sdružení s maďarkou.

Ne vždy jsem měla hlídání pro Zuzanku, takže občas vyrazil Jindra sám a samozřejmě, Fox se neválel doma, ale půjčila jsem ho páníčkovi, protože bez Foxe by si pánové občas neporadili, Fox je jediným psem, který je schopen přinést kachnu z hladiny, aniž by tušil nebo viděl, že kachna padla na hladinu. Takto se předvedl hned na prvním tahu, kdy za husné mlhy byly střeleny dvě kachny, o kterých jsem nevěděla ani já, stáli jsme na druhém konci rybníka, když pro nás přišel kolega, že je potřeba přinést kachny z vody. Jindra tedy zůstal na svém stanovišti a já jsem vyrazila na druhý konec rybníka s Foxem. Kachny jsem sama na hladině neviděla, bylo mi tedy jasné, že jsou daleko od břehu, kolegova maďarka se točila na místě, odmítla plavat dál na hladinu, takže si jí přivolal a já naopak poslala Foxe do vody, nemusela jsem ho dvakrát pobízet, vodu on miluje za každého počasí, poslala jsem ho vpřed, kde údajně měly kachny být a opravdu, za nedlouho si to Fox plaval ke mě s kačenou v mordě, krásně předal a já ho poslala zpět do vody pro druhou kachnu, kterou po pár minutách hledání opět krásně přinesl, upřímně, byla jsem na toho svého zrzavce pyšná.....:-)))

Na jiném tahu, na kterém jsem nebyla, Fox a Gar šťourali v rákosí a Fox Jindrovi přinesl postřelenou kachnu z předchozího týdne, ten pes je fáááákt dobrej....:-))))

Takových krásných zážitků nám kluci opravdu připravili hodně.....

A než jsme se nadáli, byl tady listopad a tedy počátek honů na zajíce a na bažanty, Jindra s Garem se účastnili celkem 6ti honů na droubnou a to ve svém domácím sdružení a já s Foxem dvou honů v Jindrovo sdružení a jednoho honu, jak jinak, než v Radonicích.

V našem domácím družení se, bohužel, střílejí vypouštění bažanti, pro kluky to byla nová zkušenost, ale nenechali se zaskočit a nosili a nosili, po každé leči jsem měla problém odnést bažanty na stanoviště, kolik jich bylo, řemínky mi nikdy nestačily....I zde si kluci vysloužili vždy pochvalu za neúnavnou práci a z jaké dálky nosí aporty.....:-)))

A protože v našem kraji je problém s množstvím černé zvěře, vždy se šlo pár lečí jen na černou.....při jedné takové jsem se dostala do infarktové situace, prasat se bojím, přiznávám....šli jsme v řadě kukuřicí, na pravé i po levé straně jsem měla střelce cca 5 metrů od sebe, Foxe jsem nechávala hledat nakrátko před sebou, když tu, slyším chrochtání, střelci vedle sebe jsem doslova málem skočila na záda, jak jsem se lekla s výkřikem "prasata", Pavel, onen střelec se se mnou vrátil na místo a Fox prasata zvědl a hnal na střelce na předstupu......jedno z nich bylo zdárně uloveno.......tímto se mi jen potvrdila Foxova práce na černé zvěři.....

Další zážitek, nepříjemný, zažil Jindra s Garem, když šli zakrmovat do revíru, Gar vběhl do houštiny, najednou nářek a běžel zpět k Jindrovi, Gar měl na žebrech ošklivou tržnou ránu od kňoura samotáře, samozřejmě, ihned se jelo k veterináři, který Garovi ránu zašil a následovala cca 3týdenní rekonvalescence, protože se Garovi dělaly ošklivé otoky......

A právě v době Garovo rekonvalescence se udál další nádherný lovecký zážitek, u kterého jsem bohužel nemohla být přítomna. Byl večer, půl desáté, když Jindrovi zvonil telefon, byl to kolega se sdružení, že prý střílel na dvě prasata, jedno zůstalo ležet v ohni, avšak druhé zaběhlo postřelené do kukuřice. Jindra se mě ptal, zda mu půjčím Foxe na dosled, no samozřejmě, že ano, dala jsem Jindrovi instrukce, jak psa Foxe navést na nástřel, že ho má na nástřelu zadaunovat, nasadit až na nástřelu barvářský řemen a nechat ho nástřel řádně "vyšetřit", pak s povelem ukaž prasátko nebo srnečka ho nechat dělat svou práci. Když dorazili na místo, Jindra postupoval, tak jak jsem mu řekla a nechal se Foxem vést kukuřicí......po cca 200 metrech se ono postřelené prase zvedlo, ale nemohlo utíkat, bylo střelené na zadek, byl to lončák, ne moc velký, Jindra Foxovi povolil řemen a Fox prase držel na místě, poté ho kolega stáhl a Jindra mohl prasátku ukončit trápení a dostřelil ho.....pak následovalo předání úlomku, poslední hryz - žír mohlo se vyrazit zpět k autům, jenže......kluci v kukuřici trochu zabloudili a co se stalo, Jindra zakopl o zhaslé prase, takže kolega nestřelil dvě, ale tři prasata......:-))) Samozřejmě, jak jinak, Foxova práce nadchla a mě jen moc mrzí, že jsem u toho nemohla být....

Ale abych na Foxe nepěla jen chválu, v Radonicích, kde nás znají jako super pracanty a proto si nás tam každoročně zvou, tam mě Fox neskutečně nasr.......já vím, že to je více méně má chyba, neměla jsem na Foxe před sezónou tolik času jako dřív.....ale stejně.....Při první leči, kolega vedle mě střelil zajíce a Fox mi jej v pohodě přinesl, za chvíli kolega střílel po dalším zajícovi, který utíkal z kola ven a zdál se nezraněn, ale kolega na mě zavolal, ať pustím psa, že zajíc má v kožichu, pustila jsem tedy Foxe a Fox po docela těžké honičce, jen lehce postřeleného zajíce zadávil a přinesl, vyloužil si od hostů pochvalu.....a bohužel, to byla poslední pochvala ode mě ten den, v dalších lečích Fox proháněl zajíce, což nikdy nedělal, vždy měl klidy perfektní, zkrátka, byl jak vyměněný......prostě byl evidentně nevyběhaný a choval se jak pako.......ale jak jsem řekla, vím, že chyba je na mé straně, takže dneska už se na Foxe nezlobím, protože na jiných honech mi dělal jen a jen radost......

Čas letí neúprosně rychle, sezona honů skončila a máme tady rok 2011.

Zuzance je již půl roku, je to neskutečná usměvavá čipera, Fox má o nějakou tu šedinu víc a Gar, nezdá se, že by pobral více rozumu....:-)))

O plánech na rok 2011 se mi moc psát nechce, moc jich není, necháme vše osudu. S Foxem se asi již žádných zkoušek neúčastním, na místo toho bych si ráda vzala nějakého pejska na výcvik či udělala mini výcvikový kroužek pro dva tři lidi se psíkama, které bych učila, jak se psem pracovat.......

No a Gar, snad letos, konečně, udělá VZ, doufám tedy, záleží to na páníčkovi a ne na mě, ale já je k tomu dokopu, budu se aspoň snažit.....:-))

Lovecká rodinka

p9180075.jpg

p9180076.jpg

p9180078.jpg