Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fox

3. 6. 2010
Fox z Mečkovské Skály – U – všestranný chovný pes !
nar. 23.4.2004
výstavy: 5x V1, 2x V2,  2xCAC, 1x res. CAC, Vítěz třídy, Oblastní vítěz, Národní vítěz, BOB, BOV
zkoušky: OMS Praha 9,, PZ I. cena – 281 bodů (nos i vystavování 4)
               OMS Rakovník, LZ I. cena – 236 bodů (nos 4)
               OMS Praha 9, SZVP I. cena – 91 bodů
               OMS Praha západ, VZ III. cena – 435 bodů (nos i vystavování 4,bohužel, známka 2 ze                   systém hledání srazila do III. ceny)
               OMS Praha 9, ZV I. cena – 215 bodů (nos i vystavování 4)
DKK 0/0 – rentgen + vyhodnocení ve Foxovo pěti letech !!!
Jaký byl a jaký je
kdo Foxe zná od počátku, co k nám přišel, ví, že rozdíl v tom, jaký byl a jaký je nyní je obrovský, zkrátka „nebe a dudy“
Když k nám Fox přišel, mohu říci, že jediné, co fakt uměl, bylo „sedni“ a to ještě s piškotem v ruce.  Down pouze na slovní povel a jen když se mu chtělo, na píšťalku vůbec…..o dalších cvicích ani nemluvím. Takže s příchodem Foxe k nám jsem začala s výcvikem úplně od začátku a ne vždy to bylo snadné, občas nás to oba dost bolelo. Jeho poslušnost byla na bodu mrazu, po vypuštění z vodítka lítal stovky metrů daleko, štval veškerou zvěř a nedal se odvolat, zkrátka hrůza. Začali jsme tedy v prvé řadě s nácvikem poslušnosti, o aportu a hledání v poli jsem si mohla nechat jen zdát. Je pravda, co se o maďarech říká, že se učí celkem rychle. Někde, na jiných stránkách maďarů, jsem četla, že při nesprávném vedení se z MOK může stát kousavá potvora a bohužel, u Foxe jsem se s tímto setkala, ale jsem si jistá, že to nebylo mou chybou, ale chybou v jeho předchozí výchově, kdy Fox dělal a mohl si dělat, co chtěl, byl to silně dominantní pes a běda, když se nedělo po jeho. Jednoho dne, cca asi po 3nedělním pobytu Foxe u nás, se zvedl z odložení, došla jsem k němu, a chytla ho za kůži na krku s tím, že ho zpět na místo odložení dotáhnu….(ze slovního bububu, zvýšení hlasu apod. si dělal jen „prdel“) a ono ejhle, Fox se ohnal a ošklivě mě kousl do ruky……v tu chvíli jsem v sobě objevila dosud nepoznané…..nebudu popisovat co a jak jsem udělala (paní Kubišové by se to jistě nelíbilo), ale Fox je od té chvíle jako beránek, miluje mě a troufám si říct, že jsem pro něj Bůh, konečně pochopil, kdo je jeho Pán a je pravda, že od té chvíle šel další výcvik mnohem rychleji, pracoval pro mě rád a s chutí, „hlavně když má panička radost“
      Poté, co Fox zvládl down na píšťalku i na dálku a konečně pochopil přivolání na dvojí hvizd, mohli jsme vyrazit cvičit práci v poli a trénovat vystavování (když Fox přišel, nevystavoval, zvěř pouze vyrážel a poté štval) Pole jsme s Foxcem trénovali na dlouhé šňůře, přece jen, jistota je jistota. Ale práce v poli šla Foxovi velmi dobře, jako je maďarům vlastní a šňůru jsme dlouho používat nemuseli. Díky poctivému a důslednému nácviku daunu na písknutí Fox celkem rychle, ale nerad, získal dnes již spolehlivé klidy před zvěří pernatou i srstnatou, současně začal vystavovat.
     Dalším velkým kamenem úrazu byl aport. Od začátku jsem Foxe každý den učila držet ruku v mordě, následně kozlík, zkrátka postupovala jsem tak, jak se má, když přišlo zvedání aportu ze země Fox se zarazil a nemohli jsme se hnout z místa. Po nějaké době Fox vzal kozlík na povel ze země a ledy se pohnuly, věděla jsem, že toto je nejdůležitější krok v aportu a mohli jsme zase postoupit o krok dále. Cvičili jsme denně, poctivě a Foxe jako mávnutím kouzelného proutku začal aport bavit, již to nebral jako „utrpení“, ale z nácviků aportu začal mít radost a těšil se na aportování čehokoliv. Hodně nám pomohla přítomnost Gara, který měl aport vynikající. Za nějakou dobu jsme začali cvičit nejen s kozlíky a různými vycpaninami, ale i se zvěří a já pomalu začínala snít o tom, že podzimní zkoušky bychom mohli na podzim 2008 zvládnout. Jenže, pak přišla na řadu teplá, pernatá nedělala problém, ale teplý zajíc se Foxovi nosit nechtěl. Dala jsem na radu Jindrovo tatínka (konečně, jako vždy, dnes jsem vděčná především jemu za veškeré rady a doporučení) a použila jsem Gara s tím, že zkusím aport teplé tzv. „na žárlivost“ a protože Fox je velmi, ale velmi lakomý, vyšlo to a Fox bez problémů začal teplého zajíce nosit. Vlečky, dohledávky, přinášení z hluboké vody, nic nedělalo Foxovi problémy a já jsem začala ne snít, ale již věřit, že podzimní zkoušky zvládneme ještě letos…….
    Bylo mnoho chvil, kdy jsem pochybovala, zda jsem se rozhodla správně, pořídit si dospělého (někdo by řekl starého) neposlušného psa, ale po pár měsících jsem věděla, že mé rozhodnutí bylo správné a dnes jsem si tím naprosto jistá. Z Foxe je výborný kamarád a milující a oddaný společník, výborný pracant, zkrátka pochopil, že je ohař…….tedy pes, který byl vyšlechtěn pro práci…..a já jsem mu za tu práci, do dnes vykonává a předvádí na zkouškách, velmi vděčná……a věřím, že on mě, za to, že jsem mu ukázala kam patří……a o co celá ta léta jako lovecký pes přicházel.
Co má rád:
stejně jako Gar, cokoliv k snědku
mazlení (neustále musí být na někom přilepený)
česání
ostrou trávu (někdy mi přijde, že je více koza než ohař)
klacky jakékoliv velikosti
psí slečny veškerých plemen, je to zkrátka velký milovník žen všeobecně
Co nemá rád:
kočičky
hmyz (je to hrozná mucho a vosolapka, čekám, kdy se mu to vymstí)
chůzi u nohy (má stále pocit, že musí být všude první)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář